Divadlo hrůzy (1976)

15%
Pokud si chcete užít trochu hnusného mučení, možná je "Divadlo hrůzy" tím filmem, který vás může alespoň trochu uspokojit. Spíš ale ne.

 

Divadlo hrůzy

The Incredible Torture Show

USA, 1976, 91 minut

 

Režie: Joel M. Reed

Scénář: Joel M. Reed

Hrají:

Seamus OBrien (Sardu)

Viju Krem (Natasha di Natalie)

Niles McMaster (Tom Maverick)

Dan Fauci (Seržant John Tucci)

 

Studio Troma má poměrně širokou škálu filmů, které kdy produkovalo. Některé jsou hloupé, některé bizarní, jiné zase trapné, trochu vtipné, no a další pořádně hnusné a docela nesmyslné. Takovým nesmyslem je „Divadlo hrůzy“. Český název je trochu zavádějící a myslím, že anglický „The Incredible Torture Show“ je mnohem výstižnější. Hrůzu chápu trochu jinak než jako mučení, které je primárně předmětem hororu.

No jo, je to o mučení žen.

Muž, který si říká Sardu, má zvláštní divadlo. Film začíná divadelním představením, kde zhlédneme smrt dvou dívek. Zemřou na základě mučení, kterému diváci tleskají. Zvrácenost společnosti, tomu rozumím, ale to pojetí je trochu... No, jednoduše řečeno, tohle je prostě násilí pro násilí a jediná trochu smysluplnější věc, tedy kritika společnosti, je zde podána jen jakoby mimochodem, spíš vyplývá ze samotné podstaty filmu, nikoli ze scénáristického umu Joela M. Reeda.

Copak to ten skrček vytáhl?

Na představení principála Sardua byl i divadelní kritik, primabalerína a její milenec, hráč amerického fotbalu. Kritik rozhodně nebyl spokojený s vystoupením a dal to Sarduovi pěkně od plic najevo. Principál začal osnovat ďábelský plán, díky kterému hodlal kritika přesvědčit, že jeho vystoupení jsou uměním. Co to pak bude za představení, když se mu pro něj podaří získat i skvělou baletku! Ne, samozřejmě, že se žádný z aktérů neúčastní divadla dobrovolně, ale Sardu má charisma a hlavně metody, kterými dosáhne svého.

Bez ostří to není to pravé mučení.

Joel M. Reed natočil snímek, kterému nešlo o nic jiného, než šokovat a předvést něco bizarního. Inspirace je zřejmá – Herschell Gordon Lewis. Neříkám, že filmy Herschella Grodona Lewise jsou uměním, ale viděl jsem v nich něco víc. Když už šlo o gore, tak do toho šel naplno. Používal loutky, které nebyly úplně dokonalé, ale ve filmu se dalo najít něco, co šlo ocenit. Sociální kritika měla mnohem lepší dopad. Kdybych měl být v inspiraci konkrétnější, tak „Divadlo hrůzy“ je horší předělávkou hororu „Čaroděj ze země Krev“, kterým se Herschell stal nesmrtelným.

Myslíte, že jí zůstane hlava?

„Divadlo hrůzy“ je splněným snem pořádného úchyla. Není to nic než perverzní podívaná, která ani není dotažená dokonce. Japonci se svými snuffy zašli mnohem dál. Snad i proto se jim vyhýbám. Jakákoli invence v „Divadle hrůzy“ chybí, což platí i pro triky, které jsou špatné. Gore je zde laciné a nemůže vás za žádnou cenu přesvědčit. Navíc bych si myslel, že to jde udělat i hůř, tedy vlastně lépe co do autentičnosti.

 

Hodnocení: 15%

Hororové filmy (gore, béčka, mučení, hnus)


Přidat komentář