Dark Seed
Vydalo studio Cyberdreams v roce 1992
Tato hra z dob, kdy měli doma počítače jen opravdoví geekové, slibovala mnohé, očekáváním však dostála jen z části. Jejím nejbolestivějším místem se staly základní principy adventur. Hratelnost u tohoto žánru z velké části spočívá v tom, zda autoři dokážou udržet logický postup a neznepříjemňují hráčům život absurdními zápletkami. V případě „Dark Seed“ se jim to nepovedlo a opakovaně se tu objevují nesmyslné skoky v řešení hádanek i v plynulosti příběhu.
U „Dark Seed“ začínají problémy už tím, že musíte v určitém čase vykonat určitou činnost, jinak skončíte ve slepé uličce. Jeden příklad za všechny: První den můžete jít navštívit místní obchod, a pokud budete dávat pozor, všimnete si, že kromě jiného prodává majitel i láhev whiskey. V tento okamžik nemůžete vědět, že ji kdy budete potřebovat. Proč ji kupovat? Jenže až přijdete k okamžiku, kdy by se vám hodila, a vydáte se zpátky do obchodu, zjistíte, že ji mezitím koupil někdo jiný. Takže jste v háji zeleném a můžete jít hledat mezi uloženými pozicemi, jestli máte nějakou ještě ve fázi před koncem úvodního dne.
Bohužel, ve stejném (ne)smyslu běží i příběh, vachrlatý a dějově vcelku prostý. Hlavní postava, Mike Dawson, právě přistěhovaný do starého domu na klidném, malém městě, se probere s úpornou bolestí hlavy, vyvolanou příšernými nočními můrami. Když se dá do kupy, začne zjišťovat, že jeho sny nemusí být tak úplně ze sféry fantasie. Odhalí, že zrcadlo v pracovně funguje jako portál do Temného světa, který ovládá nepřátelská rasa, snažící se vstoupit i do světa našeho.
Nápad to rozhodně není špatný, ale těch oslích můstků! Opět jeden příklad za všechny: V rámci pátrání kope Mike na hřbitově. Když najde, co potřebuje, vrací se zpátky domů, přičemž je zatčen policistou, a to bez jakéhokoli vysvětlení. Proč? Kvůli znesvěcování hrobů? Copak ho někdo viděl? Dobrá, řekněme, že to tak bylo. Takže Mike sedí v cele a chce přivolat policistu. Ne, autoři mu nedovolí prostě zavolat, ale musíte přijít na to, že na stole leží plechový hrnek a že s ním má jít mlátit do mříží. Dostaví se policista, Mike mu ukáže vizitku právníka, se kterým se předtím setkal, a strážník ho bez okolků pustí. A ještě je tak přitroublý, že nechá Mikea ukrást pistoli, která se jen tak povaluje na stanici. Ffff... Ale to není všechno. V cele si pod polštář může hrdina schovat nějaké věci, které se pak záhadně objeví v Temném světě, kde je bude potřebovat. Jak to ale může hráč vůbec předpokládat? Dvojité ffff... Podobně neřešitelným situacím se nejde v podstatě vyhnout, ani je nějak předvídat.
Ovšem Temný svět, který je celý konstruovaný podle obrazů Gigera, naplňuje svou roli strašidelného, chladného a nepřátelského místa dokonale. Je vidět, že se autoři hry snažili použít co nejlepší grafická řešení, aby zachovali věrohodnost jeho stylu. A to se jim kupodivu povedlo, vizuální stránka i přes dlouhé roky od vzniku působí neotřele a věrohodně. Tísnivou atmosféru dobře zachytili i v tom našem, pozemském světě. Na Mikea dotírají vidiny, nachází varovné vzkazy z minulosti a pouští se do odlehlých míst, aby tam našel prapodivné předměty.
Těžko říct, komu hru doporučit. Sběratelům starých dosovských her. Fanouškům H. R. Gigera. A zažraným hráčům, kteří neztrácejí nervy a kterým nebude vadit, když po půl hodině zjistí, že se nemůžou hnout z místa a že bez návodu nemají šanci zjistit proč.
Systémové požadavky:
program na přehrávání DOS her
