Bleach 1: The Death and the Strawberry
Vydalo nakladatelství Crew, 2012, 189 Kč
Scénář: Tite Kubo
Kresba: Tite Kubo
Manga je styl příběhů, které mě v poslední době skutečně začaly fascinovat. Když jsem otevřel první díl „Death Note: Zápisník smrti“ a začetl jsem se, říkal jsem si, že je to skvělé, že je to více jak výborné, ale nevěřil jsem tomu, že by se mi tohle stalo i s dalšími mangami z japonské provenience. Navíc jsem v době, kdy jsem začínal „Death Note: Zápisník smrti“ číst, otevřel i „Bleach 1: The Death and the Strawberry“ a říkal jsem si, že tohle byla asi chyba. Nechápal jsem pořádně nic, co se na prvních stránkách děje, a tak mě to nejprve odradilo. Ale ne na dlouho, protože přece jen tu byl jeden prvek, který se mi hodně líbil - hlavní postava mluví s mrtvými. I když to není nijak originální, prostě mě to dostalo.
Na přebalu knihy se píše: „Ičigo Kurosaki byl normální středoškolský student. Tedy, až na to, že měl dvě šílené sestry, ještě šílenějšího otce, že se rád pral a viděl mrtvé lidi. To poslední byl asi tak nejmenší z jeho problémů.“ Já bych možná ještě doplnil, že je to na něm ta nejméně divná věc. Jeho vztah s otcem je skutečně jedinečný a jejich rvačky jsou naprosto neskutečné. Hned od začátku je na vás chrlen styl, vypravěčský i kresebný, s nímž se buď sžijete, anebo nikoli. Mně se to naštěstí povedlo a jsem tomu neskutečně rád, protože i když to tak po prvních stránkách nevypadá, tohle je rozhodně manga, která stojí za pozornost a která v sobě má neskutečnou sílu.
Na těch dvaceti stránkách, co má jeden díl, se mnohdy nic moc nestane, ale celá manga má už přes 535 dílů a další vycházejí! V první knize se seznámíte pouze se sedmi kapitolami, kdy první je o něco prodloužená, aby to bylo intro, jak se patří. „Bleach“ je tak vlastně jednou z oněch nekonečných manga sérií, podobně jako „Naruto“, také japonská manga, která u nás vychází a jíž se budu v budoucnu také, alespoň doufám, věnovat. Jen pro srovnání, „Naruto“ už má přes 600 dílů a také stále vychází. Ano, Japonci nejsou minimalisté, a to je dobře, pokud mají série dál úspěch.
Když jsem mluvil o stylu, tak se k němu musím vrátit trochu obšírněji. Tite Kubo je scénárista i kreslíř celé série a je to poznat. Jeho humor je podobný jak v kreslené podobě, tak i v podobě dialogové. Je sem tam neskutečně infantilní, kdy jsou zde často ony klasické ksichtíky, které až příliš okatě zdůrazňují emoce, některé vtipy jsou pak naprosto dětinské, ale jiné vás přece jen překvapí tím, že do mangy dokonale sedí svou dospělostí. Pokud si zvyknete na to, jak emotivně všichni jednají, jak se místy strašně přehání, bude pro vás „Bleach“ dalším výborným komiksem. Tohle zvykání je ale poměrně těžké a styl prostě nebude sedět každému a jsem si jistý, že dokáže odradit. Navíc hned první kapitola je skutečně zběsilá a nepřehledná, což také může vést k tomu, že čtenář manze už nedá druhou šanci.
Abych se ještě trochu vrátil k příběhu, tak hlavní postavou je Ičigo Kurosaki, který žije s otcem a sestrami, jejich matka zemřela již poměrně dávno. Kromě toho, že má Ičigo schopnost mluvit s duchy, snaží se jim i pomáhat. Trochu to připomíná snímek „Šestý smysl“, že? Ale nebojte, rozhodně to není vykrádání a „Bleach“ má své vlastní prvky, které vycházejí z japonské mytologie, ale zároveň si utvářejí mytologii vlastní (viz pojmy Hollow a Soul Society). Dohromady jsou tak spojovány prvky, které vytvářejí nový, celkem originální celek.
Ičigo se při jedné pomoci ztracené duši setkává s Rukií Kučiki, která sbírá duše. Má k tomu i velký meč. Během zápasu s jednou obzvlášť zlou duší (Hollow) však úplně souboj nezvládá a předává Ičigovi část své moci. Jenže nezvládne ani to a Ičigo má najednou moc jako každý jiný sběrač duší. Rukia je oslabena a stává se Ičigovou společnicí na světě, z čehož má Ičigo neskutečnou radost. Obnáší to totiž fakt, že je neustále dívkou otravován, ale hlavně, musí plnit své sběračské povinnosti, k čemuž se mu nejprve moc nechce.
Ano, musíte si zvykat i na hlavního hrdinu, ale myslím, že to nebude tak komplikované. Je to mladý kluk, který pořádně neví, co chce, navíc je místy skutečně komickou postavičkou, i když těch je mnohem více. Manga vás dokáže pobavit, dokáže vás rozesmát, ale v případě "Bleache" dojde i na další emoce. Rozhodně se nejedná o infantilní příběh, jak se na první pohled zdá. Komiks je místy velmi drsný, a to jak ve vizuálním násilí (usekané končetiny, stříkající krev), tak i ve vulgární mluvě, nemluvě pak o sexistických narážkách, kterých ale pravda zase není ještě tolik. "Bleach" vás místy zasáhne skutečně silným dějovým prvkem, příběhem, který ve vás vyvolá emoce. Je to neskutečný koktejl, který si vychutnáte, když mu dáte šanci. Nesmíte se nechat odradit prvními několika stránkami.
Hodnocení: 80 %
