Rozmary bohaté ženy
Champagne
Velká Británie, 1928, 86 minut
Režie: Alfred Hitchcock
Scénář: Alfred Hitchcock a Eliot Stannard podle románu Waltera C. Mycrofta
Hrají:
Betty Balfour (Dívka)
Jean Bradin (Mladík)
Ferdinand von Alten (Muž)
Gordon Harker (Otec)
Hitchcockovo čistě komediální období se chýlilo pomalu ke konci, stejně jako se pomalu ke konci chýlilo i jeho období britských němých filmů. „Rozmary bohaté ženy“ jsou jeho předposledním filmem, kde neslyšíme postavy mluvit. Následuje už pouze snímek „...a neuveď nás v pokušení“, všechny další snímky pod mistrovou režisérskou taktovkou jsou již mluvené. Nutno říct, že to byl jeden ze základních zlomů v jeho kariéře, protože právě zvuk mu ve filmech hodně výrazně chyběl, respektive nechal vyniknout mnoha aspektům, které jsou pro Hitchcocka typické, a to včetně humoru.
Alfred Hitchcock si vždycky uměl vybrat herečky pro své filmy. Nevybíral si žádné ošklivé, ale rovnou krásky. Však se o tom ještě přesvědčíme. Betty Balfour není kráska, která by udělala velkou kariéru, ale castingově byla naprosto dokonale vybrána. Má se jednat o dcerku bohatého podnikatele, která si chce užívat života, ale neposlouchat tatínka. Vzdorem si tak chce získat to, po čem touží. Její obličej je přesně ten nevinný, téměř ještě dívčí, kterému byste věřili andílkovstí, ale stejně tak je úžasná, když se chce stavět tatínkovi na odpor. Pořád jako dívenka, která trucuje.
Úvod je poměrně epický, alespoň na možnosti němého filmu, kdy dívka přilétá letadlem na zaoceánský parník, aby zde našla svého milého. Samozřejmě, nejsou zde efekty, nevidíme skutečně něco, co by bylo příliš těžké natočit, ale už zde je poznat, že Alfred Hitchcock se nebál trikově náročných filmů a šel do nich, i když by to znamenalo poměrně náročné natáčení, jako třeba v případě hororu „Ptáci“. Kdyby natáčel „Rozmary bohaté ženy“ v pozdějších letech, jsem si jistý, že by tam přistání letadla skutečně bylo celé. Trikově se skvěle vypořádal s tím, jak se naklání loď na vlnách.
Příběh filmu „Rozmary bohaté ženy“ není naprosto komediální, ale má svoje trochu dramatičtější, smutnější momenty. Je to dáno především postavou dívky, která jen těžko hledá štěstí, když jí je podle jejích představ odpíráno. Otec, aby dosáhl svého, je ochoten klidně fingovat krach vlastní společnosti, aby si dcera nevzala muže, který je podle něj jenom zlatokop a nic jiného. Dívka si musí najít práci, ale celou dobu je sledována záhadným mužem, který jí nakonec nabídne cestu na lodi zpět domů, když se dívka od otce dozví pravdu. Jenže na lodi je záhadným mužem uzamčena v kajutě a má obavy z toho, co s ní asi udělá.
Jak jsem řekl, film je komedie, která není nikterak děsivá, ale naopak se snaží jenom ukázat, že tatínkové někdy umí být pořádní prevíti, když mají na starost dcerku, která je hodně rozmařilá. Nejsou zde momenty, kdy se bude divák popadat za břicho, ale mám takový pocit, že Hitchcock nikdy nenatáčel filmy s podobně třeskutým humorem. „Rozmary bohaté ženy“ jsou tak celkem průměrným filmem, který diváka příliš neohromí a v Hitchcockově filmografii se tak stane jedním z těch, na které zase tak moc vzpomínat nebudete.
Hodnocení: 50%
Osobní žebříček
„Rozmary bohaté ženy“ mě osobně příliš nezaujaly, snad je to tím, že mě němé komedie, které nejsou groteskami, obecně příliš nedostávají. Žebříček není dán počtem procent, kolik jsem filmu dal, ale i dalšími subjektivními faktory.
1. „Psycho“
2. „Ptáci“
3. „Příšerný host“
4. Zběsilost
7. „Žena se špatnou pověstí“
8. „Rozmary bohaté ženy“
9. „Světový šampion“
10. Na šikmé ploše
