30 dní dlouhá noc
Vydalo nakladatelství Comics Centrum, 2003, 599 Kč
Scénář: Steve Niles
Kresba: Ben Templesmith
Úvod: Clive Barker
„30 dní dlouhá noc“ je jedním z těch komiksů, u nichž se člověk diví, že vůbec vyšly v České republice, navíc v takové kvalitě, v jaké byly vydány. Možná, kdyby Comics Centrum již na počátku zvolilo politiku luxusních a levných vazeb, komiks by se dostal víc do povědomí, ale za danou cenu se stal jen velmi těžko dostupným, i když si myslím, že se jedná o komiks poměrně dobrý, jeden z těch, které rozhodně stojí za to. Ve srovnání s „Twilightem“, ať už knihami nebo filmy, je „30 dní dlouhá noc“ klasickým příběhem, kde upír není žádná romantická bytost, ale pořádně svinská bestie.
Proč mám „30 dní dlouhou noc“ poměrně rád? Kromě toho, že je to horor o upírech, tak je to i proto, že jej kreslil můj oblíbenec Ben Templesmith. Já si pořád říkám, jak je s jeho stylem možné nakreslit horor, který je pochopitelný, detaily jsou rozpoznatelné a ke všemu hodně děsivé? Jemu se to prostě daří. I když se na první pohled zdá, že jeho kresba je jednoduchá a možná odfláknutá, není tomu tak. Každý panel je promyšlený, a když se čtenář soustředí, najde v něm přesně to, co najít má. Navíc ty detaily jsou místy dokonalé. Tohle je kresba, která vás nenechá na pochybách, že čtete hororový komiks. Jak jsem se rozplýval nad jeho kresbou u komiksu „Silent Hill: V nitru hynoucí“, musím tak učinit i u „30 dní dlouhé noci“. Ta kresba tam prostě patří. Dotváří syrovou, bezútěšnou a bezvýchodnou atmosféru, v které se postavy na Aljašce nacházejí.
Třicet dní dlouhá noc není něco, co můžeme jen tak zažít, ale na druhou stranu, není to na Zemi nic nemožného. V městečku Barrow se tohle děje. Je to městečko na Aljašce, kde prostě slunce zachází a po třicet dní se neobjeví. Jak mohlo upírům něco takového unikat? Ale oni svoji chybu napraví. Nic netušící obyvatelé odříznutého městečka se připravují na skutečně dlouhou noc a mezitím zjišťují, že se děje cosi divného. Spousta krádeží, podivné chování lidí, zvláštní cizinci. A co teprve když šerif a jeho žena najdou ohniště s roztavenými mobily všech obyvatel města? Upíři se blíží nezadržitelně.
Komiks by mohl mít skvělou atmosféru, ale on se vydává spíše cestou drsného obsazování, kdy útok je okamžitý, upíři si s městem pohrávají a vše je trochu uspěchané. Docela to chápu, ale kdyby se komiks více soustředil na složku lidí a jejich snahy přežít, mohl být ještě silnější, i když možná trochu méně cool. Takhle se na příběh díváme hlavně z pohledu upírů, jejich drsné mluvy a chování, které je v pravdě nadlidské. Ale i na upíry samotné dojde a lidská stránka nakonec vstupuje do popředí.
„30 dní dlouhá noc“ není dokonalým příběhem. Ben Templesmith by si pro svou kresbu zasloužil ještě o něco lepší scénář, ale na druhou stranu závěr je překvapivě lidský a příjemný a ukazuje, že Steve Niles není vůbec špatným scénáristou a zvládne sem tam hodně dobré momenty. „30 dní dlouhá noc“ jich má více, ale příběh přesto není dostatečně celistvý a ani úplně uzavřený. Linie matky a syna z New Orleans je v této knize utnuta a nemá většího významu. Což jen ukazuje na to, že zde bude ještě nějaké pokračování – hodně pokračování. V České republice už ze série nic nevyšlo (pravděpodobně ani nevyjde), ale v rámci Necronomiconu se můžete na další příběhy těšit, protože naše stránky vám je s postupem času přiblíží.
Hodnocení: 65%
